Jiná podání PDF Tisk Email

 

Jiná podání podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství

 

Podle povahy věci a obsahu podání se může jednat zejména o následující podání.

  

1. Podnět k podání žaloby podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního

Jedná se o návrh na podání žaloby z důvodu veřejného zájmu proti rozhodnutí správního orgánu.

 

2. Podnět k výkonu dohledu nad činností Vrchního státního zastupitelství v Praze a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (§ 12c až § 12e zákona o státním zastupitelství, § 1 a § 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb.)

 

Dohled je výkonem oprávnění, stanovených zákonem o státním zastupitelství, k zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství. Nejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny. Nejblíže vyšší státní zastupitelství může věc odejmout nejblíže nižšímu státnímu zastupitelství a vyřídit ji samo též tehdy, je-li nejblíže nižší státní zastupitelství nečinné nebo se v jeho postupu vyskytují nedůvodné průtahy. Není-li podatel spokojen se způsobem vyřízení svého podání, může požádat o přezkoumání vyřízení podání nejblíže vyšší státní zastupitelství, jehož rozhodnutí v téže věci je konečné. Nejvyššímu státnímu zastupitelství může být podán podnět k výkonu dohledu nad činností vrchního státního zastupitelství v Praze a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Není-li podnět zjevně nedůvodný, přezkoumá spisový materiál státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v rozsahu potřebném pro posouzení důvodnosti podnětu a o výsledku přezkoumání vyrozumí podatele a příslušné vrchní státní zastupitelství.

 

3. Podnět k podání návrhu podle § 42 zákona o státním zastupitelství

Jedná se o návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků.

 

4. Stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství (§ 16b zákona o státním zastupitelství).

 

Jiná podání podle trestního řádu a vyhlášky č. 23/1994 Sb.

 

1. Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona (§ 466 tr. ř., § 59 odst. 1 a 2 tr. ř., § 31 a § 32 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb.)

 

Podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona v trestní věci je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, proti němuž může ministr spravedlnosti podle trestního řádu podat stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. ř.) a nápravu případné nezákonnosti rozhodnutí nelze zajistit podle jiných ustanovení trestního řádu. Podnět se může týkat i nezákonnosti postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové rozhodnutí učiněno (§ 31 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb.).

 

Z podnětu musí být patrno, kdo jej podává, označení rozhodnutí soudu nebo orgánu přípravného řízení trestního, jehož nezákonnost je namítána, a v čem je spatřováno porušení zákona. Nemá-li podání některou z těchto náležitostí a není-li ani po upozornění doplněno, může je státní zastupitelství příslušné k jeho vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí (§ 31 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb.).

 

Státní zastupitelství prošetřuje podněty k podání stížnosti pro porušení zákona, které mu jsou adresovány nebo které mu postoupí ministr spravedlnosti. K prošetření je příslušné státní zastupitelství bezprostředně nadřízené státnímu zastupitelství, které bylo v původním řízení ve věci činné v posledním stupni. Po prošetření státní zastupitelství předloží ministru spravedlnosti stanovisko, v němž navrhne buď podnět odložit, nebo podat stížnost pro porušení zákona (§ 466 tr. ř.).

 

Je-li státnímu zastupitelství doručeno podání obviněného označené jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona a přichází-li v úvahu podání dovolání proti takovému rozhodnutí, státní zastupitelství poučí podatele o možnosti napadnout rozhodnutí dovoláním a současně mu sdělí, že se podáním dále nezabývá (§ 31 odst. 3 vyhlášky č. 23/1994 Sb.). Probíhá-li v trestní věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení nebo řízení o ústavní stížnosti ohledně obviněného, kterého se podnět týká, státní zástupce postoupí podnět bez dalšího řízení Ministerstvu spravedlnosti a odesílatele o tom vyrozumí (§ 32 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb.).

 

2. Stížnost proti usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vydaného v I. stupni v trestní věci

 

Podává se u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, tj. u Nejvyššího státního zastupitelství, a to do tří dnů od oznámení usnesení. Oznámením se zde rozumí zpravidla doručení opisu usnesení. Zákon nepožaduje žádné zvláštní obsahové nebo formální náležitosti stížnosti, přičemž se každé podání posuzuje podle svého obsahu, bez ohledu na to, jak je označeno. Stížnost nemusí být ani odůvodněna. Musí však z ní být zřejmé minimálně to, kdo ji podává a proti kterému rozhodnutí směřuje. Stížnost lze opřít o nové skutečnosti a důkazy. Podaná stížnost má odkladný účinek, proto napadené rozhodnutí nelze vykonat, dokud není rozhodnuto o stížnosti. O stížnosti rozhoduje nejvyšší státní zástupce.

 

Jiná podání podle dalších předpisů

 

1. Žádost o poskytnutí informace

 

Informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, lze získat na základě ústní nebo písemné žádosti. Informace jsou poskytovány bezplatně, v případech uvedených v přiloženém sazebníku je však požadována úhrada nákladů podle § 17 zákona o svobodném přístupu k informacím.

 

Ze žádosti musí být zřejmé, že je určena Nejvyššímu státnímu zastupitelství a že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, dále musí být uvedeno, kdo žádost podává. Podává-li žádost fyzická osoba, uvede v písemné žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Je-li písemná žádost podávána právnickou osobou, uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, lisí-li se od adresy sídla.

 

Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. Pokud je žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny Nejvyššího státního zastupitelství.

 

Není-li ze žádosti zřejmé, kterému povinnému subjektu (§ 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím) je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace, není žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Stejně tak není žádostí podle tohoto zákona elektronicky zaslaná žádost, která nebyla podána prostřednictvím elektronické podatelny Nejvyššího státního zastupitelství.

 

2. Odvolání proti odmítnutí žádosti o poskytnutí informace

 

Odvolání lze podat proti rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství jako povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace (§ 15 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím). Proti rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství o odmítnutí žádosti lze do 15 dnů od doručení podat odvolání. Odvolání se podává u Nejvyššího státního zastupitelství.

Nejvyšší státní zastupitelství předloží odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení s příslušným spisem nejvyššímu státnímu zástupci, který o odvolání rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo předloženo.

 

3. Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace

 

Z důvodů stanovených zákonem o svobodném přístupu k informacím (§ 16a odst. 1) může žadatel podat stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace. Důvodem stížnosti mohou být zejména tyto skutečnosti:

a) žadateli nebyla poskytnuta zveřejněná informace, přestože na jejím přímém poskytnutí trval,

b) po uplynutí zákonné lhůty k poskytnutí informace nebyla informace poskytnuta, ani nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,

c) informace byla poskytnuta jen částečně, aniž by o zbytku žádosti bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,

d) žadatel nesouhlasí s výší úhrady nákladů na poskytnutí informace, která mu byla sdělena.

 

Stížnost lze podat písemně nebo ústně. Je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji hned vyřídit, sepíše o ní pověřený zaměstnanec Nejvyššího státního zastupitelství záznam.

Stížnost se podává u Nejvyššího státního zastupitelství, a to

a) jde-li o důvod stížnosti uvedený výše pod písmeny a) a d), do 30 dnů ode dne, kdy bylo žadateli doručeno sdělení, jež je důvodem stížnosti,

b) jde-li o důvod stížnosti uvedený výše pod písmeny b) a c), do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace.

 

Nejvyšší státní zastupitelství může podané stížnosti samo vyhovět. Neučiní-li tak, předloží stížnost s příslušným spisem do 7 dnů od jejího doručení nejvyššímu státnímu zástupci, který o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.

 

 

4. Petice

 

I na Nejvyšší státní zastupitelství má každý právo sám nebo společně s jinými se obracet se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do jeho působnosti (§ 1 odst. 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním).

 

Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti (§ 1 odst. 4 zákona č. 85/1990 Sb.).

 

Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat (§ 5 odst. 1 zákona č. 85/1990 Sb.).

 

Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal (§ 5 odst. 2 zákona č. 85/1990 Sb.).

 

 
© 2012 by Háka Software