Eurojust PDF Tisk Email

 

Mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství se rovněž podílí na zastoupení České republiky v Evropské jednotce soudní spolupráce (Eurojust). Zřízení jednotky Eurojust [1] je jedním z nejvýznamnějších projektů, který Evropská unie v poslední době realizovala v oblasti spolupráce mezi členskými státy ve věcech trestních.

 

Historie Eurojustu sahá až k zasedání Evropské rady v Tampere (14. až 16. října 1999), kdy byl formulován požadavek na zřízení jednotky justiční spolupráce (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné organizované trestné činnosti. Evropská rada se dohodla na vytvoření jednotky (Eurojust) složené z národních státních zástupců, soudců či policejních úředníků s obdobnými pravomocemi, vyčleněných jednotlivými členskými státy v souladu s jejich právními řády.

 

Na tento požadavek pak navazovalo Rozhodnutí Rady ze dne 14.12.2000 o vytvoření Prozatímní jednotky justiční spolupráce [2]. Tato jednotka sídlila v Bruselu, byla podporována infrastrukturou Rady a zahájila svou činnost 1.3.2001. Cíle Pro-Eurojustu byly v článku 2 tohoto rozhodnutí vymezeny následovně:

- zdokonalovat spolupráci mezi příslušnými národními orgány při vyšetřování a trestním stíhání závažné trestné činnosti, zvláště organizované, která se dotýká dvou či více členských států,

- ve stejném rámci podporovat a zdokonalovat koordinaci vyšetřování a trestního stíhání,

- poskytovat své odborné znalosti členským státům a Radě, bude-li to nutné, za účelem sjednání a přijetí nástroje zřizujícího Eurojust.

 

Článek 3 uložil každému členskému státu přidělit k Pro-Eurojustu státního zástupce, soudce či policejního úředníka s obdobnými pravomocemi. Úkolem členů Pro-Eurojustu bylo podle tohoto článku v rozsahu národních právních úprav členských států, ve spolupráci s kterýmkoli orgánem příslušným na základě ustanovení přijatých v rámci smluv a v mezích své vlastní pravomoci přispívat k náležité koordinaci a usnadňování justiční spolupráce mezi příslušnými národními orgány při vyšetřování a trestním stíhání závažné trestné činnosti, zvláště organizované, která se dotýká dvou či více členských států.

 

Rozhodnutím Rady ze dne 28. 2.2002 - 2002/187/SVV (dále jen Rozhodnutí) byla zřízena jednotka Eurojust, která od dubna roku 2003 sídlí v Haagu. Toto rozhodnutí bylo následně revidováno Rozhodnutím Rady ze dne 18.6.2003 - 2003/659/SVV [3] a Rozhodnutím Rady ze dne 16.12.2008 - 2009/426/SVV o posílení Eurojustu [4].

 

 Podle čl. 4 Rozhodnutí je Eurojust oprávněn se zabývat:

 

a) Všemi druhy trestné činnosti, pro které je příslušný Europol, a mezi které patří:

Organizovaná trestná činnost, terorismus a další formy závažné trestné činnosti, které se týkají dvou nebo více členských států takovým způsobem, který vzhledem k rozsahu, významu a následkům trestných činů vyžaduje společný postup členských států

Nedovolený obchod s drogami

Nezákonná činnost související s praním peněz

Trestná činnost spojená s jadernými a radioaktivními látkami

Nezákonné převaděčství přistěhovalců

Obchodování s lidmi

Trestná činnost související s motorovými vozidly

Vražda, těžké ublížení na zdraví

Nezákonný obchod s lidskými orgány a tkáněmi

Únos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí

Rasismus a xenofobie

Organizovaná loupež

Nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl

Podvody

Vydírání a vymáhání peněz za ochranu

Padělání a produktové pirátství

Padělání veřejných listin a obchodování s nimi

Padělání peněz a platebních prostředků

Počítačová trestná činnost

Korupce

Nedovoleny obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami

Nedovolený obchod s ohroženými druhy živočichů

Nedovolený obchod s ohroženými druhy a odrůdami rostlin

 Trestné činy proti životnímu prostředí

Nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu

 

 

b) Trestnou činností páchanou ve spojení s formami trestné činnosti uvedenými pod písmenem a).

 

c) Na žádost příslušného orgánu členského státu může pomáhat i v případě trestního řízení vedeného pro jinou než shora uvedenou trestnou činnost.

 

Při vyšetřování a stíhání výše uvedených druhů trestné činnosti ve dvou a více členských státech EU v případě, že jde o závažnou, zejména organizovanou trestnou činnost, je podle článku 3 Rozhodnutí cílem Eurojustu:

- podporovat a zlepšovat koordinaci vyšetřování a stíhání prováděnou příslušnými orgány členských států,

- zlepšovat spolupráci mezi příslušnými orgány členských států při vyřizování žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání,

- jakkoli jinak podporovat vyšetřování a stíhání prováděné příslušnými orgány členských států za účelem zvýšení efektivity jejich práce.

 

Eurojust může napomáhat i v případech, které se dotýkají pouze členského státu a třetího státu, pokud byla se třetím státem uzavřena dohoda o spolupráci nebo pokud je na spolupráci významný zájem. Eurojust může také asistovat na základě žádosti členského státu nebo Komise v případech dotýkajících se pouze členského státu a Společenství.

 

Mimo těchto cílů obecně vymezených v článku 3 Rozhodnutí se Eurojust zaměřuje na výměnu informací o právních úpravách členských států týkajících se trestního řízení a přípravu návrhů a doporučení na změny vnitrostátní i mezinárodní právní úpravy za účelem zlepšení mezinárodní spolupráce v trestních věcech. Eurojust rovněž spolupůsobil při vytváření jednotné strategie boje proti organizovanému zločinu [5].

 

Článek 1 Rozhodnutí stanoví, že Eurojust je orgánem EU, který má právní subjektivitu. Podle článku 2 Rozhodnutí se Eurojust skládá z národních členů přidělených po jednom z každého členského státu z řad státních zástupců, soudců či policejních úředníků s obdobnými pravomocemi. Každý národní člen má zástupce případně asistenta, kteří ho mohou plně zastupovat. V případě nutnosti a se souhlasem Kolegia může mít zástupců i asistentů více. Národní člen musí mít pracoviště v sídle Eurojustu.

  

Vnitřní struktura Eurojustu vypadá následovně:

a) Kolegium skládající se z 27 národních členů. V čele Kolegia stojí předseda a místopředsedové;

b) Sekretariát Eurojustu tvořený odděleními rozpočet a finance, personální, informatiky, právní, bezpečnost a obecné služby, tiskové a Evropská justiční síť, v čele administrativy stojí administrativní ředitel;

c) Společný kontrolní orgán (pro kontrolu zpracování osobních údajů);

d) Úředník pro ochranu osobních údajů.

 

Na konci roku 2004 bylo zavedeno vnitřní členění na tzv. týmy. Týmy jsou složeny z národních členů, jejich zástupců a příslušného administrativního aparátu. Jsou odpovědny za určitá témata, o nichž vydávají zprávy a doporučení Kolegiu. Jedná se o následující týmy: Prezidentský, Potírání terorismu, Styční justiční pracovníci, EZR a evropský důkazní příkaz, Nezákonné obchodování a s ním související trestná činnost, Finanční a hospodářská trestná činnost, EPOC a ochrana osobních údajů, Vztahy s třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, Spolupráce s Europolem, Strategie a řízení případů, Spolupráce s OLAFem, Bruselský tým pro spolupráci s institucemi EU a Administrativní tým.

 

Eurojust vykonává svoji činnost buď prostřednictvím svých národních členů, anebo jedná jako Kolegium, přičemž je však nutno zdůraznit, že Eurojust nemá pravomoc přijímat rozhodnutí závazná pro členské státy, ale je „pouze“ orgánem koordinačním a doporučujícím v případě mezinárodní spolupráce v trestních věcech.

 

Jedná-li Eurojust prostřednictvím národních členů:

- může požádat příslušné orgány dotyčných čl. států, aby

o   zahájily vyšetřování nebo stíhání určitých činů;

o   souhlasily s tím, že jeden z nich je schopen vést lépe vyšetřování nebo stíhání určitých činů;

o   koordinovaly příslušné orgány dotyčných čl. států;

o   sestavily SVT na základě příslušných mechanismů spolupráce;

o   poskytly Eurojustu informace, nezbytné k plnění jeho úkolů;

o   přijaly zvláštní vyšetřovací postupy;

o   přijaly jakákoliv jiná opatření, která jsou odůvodněná pro vyšetřování nebo stíhání.

- zajišťuje informovanost o vyšetřování a stíhání mezi jednotlivými členskými státy;

- zajišťuje co nejlepší koordinaci vyšetřování a stíhání;

- koordinuje příslušné vnitrostátní orgány;

- spolupracuje s Evropskou justiční sítí.

 

 

Jedná-li Eurojust jako kolegium:

- může ohledně forem trestné činnosti, pro které je příslušný Europol, požádat příslušné orgány dotyčných členských států, aby

o   zahájily vyšetřování nebo stíhání určitých činů;

o   souhlasily s tím, že jeden z nich je schopen vést lépe vyšetřování nebo stíhání určitých činů;

o   koordinovaly svou činnost s příslušnými orgány dotyčných členských států;

o   na základě příslušných mechanismů spolupráce sestavily společný vyšetřovací tým;

o   mu poskytly jakékoliv informace nezbytné k vykonávání jeho úkolů.

- zajišťuje informovanost mezi příslušnými orgány členských států o vyšetřování a stíhání, o kterých byl zpraven a která mají byť i potencionální dopad na úrovni Unie;

- zajišťuje co nejlepší koordinaci vyšetřování a stíhání;

- napomáhá ke zdokonalování spolupráce orgánů členských států, zejména na základě analýz Europolu;

- spolupracuje s Evropskou justiční sítí;

- spolupracuje s Europolem;

- zajišťuje logistickou podporu [6].

 

 

Eurojust může také v případě, kdy se dva nebo více národních členů nemohou shodnout na tom, jak vyřešit kompetenční spor jako kolegium vydat nezávazné písemné stanovisko k případu. Eurojust může také vydat nezávazné stanovisko v případě opakujících se odmítnutí nebo obtíží při vyřizování žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci. Pokud příslušné orgány členských států neakceptují doporučení Eurojustu, jsou povinny svůj postoj odůvodnit.

 

Poslední revize Rozhodnutí [7] zavádí tzv. systém stálé koordinace, díky čemuž je možno nepřetržitě kontaktovat všechna národní zastoupení v Eurojustu. Došlo rovněž k vymezení minimálních pravomocí národních členů, mezi které patří přístup k informacím obsaženým v rejstřících usoudí-li, že obsažené informace jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly. Národní členové se mohou obracet přímo na příslušné orgány svého členského státu a měli by být také oprávněni obdržet, předat, usnadnit a poskytnout dodatečné informace a další činnosti v souvislosti s výkonem žádostí o justiční spolupráci. V případě částečného či nedostatečného výkonu žádosti o justiční spolupráci by měli být národní členové oprávněni požádat příslušný vnitrostátní orgán svého členského státu o dodatečná opatření za účelem úplného výkonu žádosti a měli by být oprávněni účastnit se společných vyšetřovacích týmů, včetně jejich zřízení.

 

Se souhlasem příslušného vnitrostátního orgánu mohou národní členové vydávat a vykonávat žádosti o justiční spolupráci a nařizovat ve svém členském státě provedení úkonů, které byly označeny za nezbytné na koordinačním zasedání organizovaném Eurojustem a mohou konečně také schvalovat a koordinovat sledované zásilky ve svém členském státě. V naléhavých případech jsou národní členové, pokud nemohou včas určit příslušný vnitrostátní orgán nebo se s ním spojit, oprávněni schvalovat a koordinovat sledované zásilky ve svém členském státě a vykonávat ve vztahu ke svému členskému státu žádosti a rozhodnutí o justiční spolupráci. Pokud by nemohli tyto pravomoci vykonávat pro rozpor s ústavními pravidly nebo základními aspekty národního trestního soudnictví, měli by být oprávněni alespoň předložit daný návrh příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

 

Zmíněná revize Rozhodnutí rovněž zásadním způsobem rozšířila povinnost orgánů členských států poskytovat Eurojustu informace o probíhajícím trestním řízení. Dle článku 13 Rozhodnutí jsou tak příslušné orgány členských států povinny vyměňovat si s Eurojustem „všechny informace nezbytné pro plnění jeho úkolů“, a které se tak týkají zejména údajů o:

-  případech, jež se přímo dotýkají nejméně tří členských států a nejméně dvěma členským státům byly v rámci mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech zaslány žádosti o právní pomoc nebo rozhodnutí A

o   jedná se o trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 5 let nebo ochranné opatření v délce trvání nejméně 5 let a který spočívá v některém z následujících jednání:

- obchod s lidmi,

-  pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie,

-  nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami,

-  nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,

-  korupci,

-  podvod, který postihuje zájmy Evropských společenství ve smyslu Úmluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství,

-  padělání eura,

-  praní výnosů z trestné činnosti,

-  útok proti informačnímu systému NEBO

o   skutková zjištění nasvědčují tomu, že trestný čin byl spáchán organizovanou zločineckou skupinou NEBO

o   mohou mít závažný přeshraniční rozměr nebo dopad na úrovni Evropské unie nebo se mohou dotýkat i jiných členských států.

 

Eurojust musí být rovněž informován o:

- vytvoření společného vyšetřovacího týmu a výsledcích jeho činnosti,

- případech, kdy je proti téže osobě vedeno o témže skutku souběžně trestní řízení v České republice a v jednom či více jiných členských státech nebo se lze oprávněně domnívat, že takový případ nastane,

- sledovaných zásilkách dotýkajících se nejméně tří států, z nichž nejméně dva jsou členskými státy, a

- opakovaných odmítnutích nebo obtížích při vyřizování žádostí o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech nebo zajištění výkonu rozhodnutí zaslaných do jiného státu v rámci mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech.

 

Tyto informace umožní Eurojustu lustraci případů v jeho rejstříku případů (CMS) s cílem nabídnout příslušným orgánům členských států již v rané fázi trestního řízení adekvátní a včasnou pomoc. Informace se Eurojustu neposkytují v případě, že by tím došlo k ohrožení podstatných národních bezpečnostních zájmů nebo bezpečnosti osob.

 

Zastoupení Nejvyššího státního zastupitelství v Eurojustu

 

Českou Republiku v Eurojustu reprezentuje národní člen Mgr. Lukáš Starý a jeho zástupkyně Mgr. Martina Hluštíková.

 

Více na: http://www.eurojust.europa.eu/



[1] Rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2002 o založení jednotky Eurojust za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (2002/187/JHA) - Úř. věst. č. L 63, 6. 3. 2002, s. 1.

[2] OJ No L 324/2-3, 21. 12. 2000.

[3] Rozhodnutí Rady 2003/659/SVV ze dne 18. června 2003, kterým se mění rozhodnutí 2002/187/SVV o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti - Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 44—46.

[4] Rozhodnutí Rady 2009/426/SVV ze dne 16. prosince 2008 o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti, Úř. věst. L 138, 4.6.2009, s. 14—32.

[6] Logistická podpora poskytovaná Eurojustem zahrnuje například překladatelskou, tlumočnickou a organizační pomoc při koordinačních schůzkách. Eurojust se také významně podílí na projektu financování společných vyšetřovacích týmů financovaném Komisí.

[7] Rozhodnutí Rady nemají přímý účinek a musí být členskými státy do jejich právních řádů implementována. Rozhodnutí Rady 2009/426/SVV o posílení Eurojustu by mělo být členskými státy implementováno k 4.6.2011.

 
© 2012 by Háka Software