Státní zastupitelství č. 4/2016 PDF Tisk Email

Ve čtvrtém letošním čísle časopisu Státní zastupitelství si přečtete zejména následující texty.

 

Miroslav Petrák v článku Insolvenční řízení, státní zástupce a § 206 odst. 4 trestního řádu, anebo počátek a konec adhezního řízení v (přípravném) řízení trestním řeší spornou otázku, jak má státní zástupce postupovat, když podmíněně zastavuje trestní stíhání obviněného, v jehož případě rozhodoval insolvenční soud o úpadku. Domnívá se, že by neměl ignorovat požadavky poškozených na náhradu škody, byť uplatněný nárok již byl dílem součástí pohledávky zahrnuté do oddlužení. Dle jeho názoru může státní zástupce postupovat podle § 206 odst. 4 trestního řádu per analogiam.

 

Roman Vicherek v textu Zajištění obhajovacího práva zadrženého podezřelého při zjednodušeném řízení de lege ferenda navrhuje upřesnění důvodů nutné obhajoby podle § 36 odst. 4 písm. a) tr. řádu tak, aby nutná obhajoba začínala již s výslechem obviněného podle § 314b odst. 2 věty první tr. řádu (okolnosti zadržení, důvody vazby a nesporné skutečnosti, vč. souhlasu s tím, aby takové skutečnosti nebyly v hlavním líčení dokazovány), nikoli až se zahájením hlavního líčení.

 

Jan Vychyta upozorňuje na koncepční vadnost nového institutu dočasného odložení trestního stíhání podezřelého u korupčních trestných činů. Proti rozhodnutí státního zástupce je přípustná stížnost, o které rozhoduje soud. Autor považuje tuto „nenápadnou“ novelu trestního řádu za zásadní prolomení principů trestního řízení, neboť zavádí případ, kdy o důvodnosti zahájení trestního stíhání nerozhoduje veřejný žalobce, ale soud. Navrhuje, aby přezkumná pravomoc přešla na nadřízené státní zastupitelství.

 

Zdeněk Michora se v článku Aktuální otázky dokazování v korupčních trestních věcech z teoretických i praktických hledisek zabývá fenoménem korupčního jednání. Tvrdí, že jediným fungujícím nástrojem, který by žádoucím způsobem motivoval subjekt podílející se na korupčním trestném činu, je institut spolupracujícího obviněného. Za ideální řešení nepovažuje nový institut nestíhání podezřelého. Pléduje za znovuzavedení institutu speciální účinné lítosti u korupčních trestných činů tak, jak jej před rokem 2010 obsahoval starý trestní zákoník. Účinnou lítost by bylo vhodné rozšířit i na další trestné činy, postihující korupci v širším smyslu (např. pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 2 tr. zákoníku a další).

 

Věra Nováková se ve svém textu Genderová slepota ve státním zastupitelství domnívá, že kariérní postup v soustavě státního zastupitelství je ovládán zásadou diskriminace žen. Pavel Kučera se v prvním díle historizujícího článku zabývá vývojovými stadii trestného činu podle trestního kodexu z roku 1852.

 

V novém čísle si dále přečtete již tradiční rubriky informující o aktuálním dění v Eurojustu a Unii státních zástupců. Časopis přináší rozhovor s právním filosofem Jiřím Přibáněm, úvodní fejeton napsal vězeňský kaplan Aleš Jaluška.

 

 

Newsletter připravil Ondřej Šťastný

 

Newsletter nr. 4 - Summary

 
© 2012 by Háka Software