Soustava PDF Tisk Email

 

Soustavu státních zastupitelství tvoří v návaznosti na soustavu soudů podle § 6 odst. 1 zákona o státním zastupitelství:

- Nejvyšší státní zastupitelství

- Vrchní státní zastupitelství

- Krajská státní zastupitelství

- Okresní státní zastupitelství.

 

 

Státní zastupitelství představuje soustavu úřadů státu, určených k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do jejich působnosti[1]. Podle čl. 80 odst. 1 Ústavy České republiky zastupuje státní zastupitelství veřejnou žalobu v trestním řízení, přičemž jeho postavení a působnost stanoví zákon.

 

 

Tímto zákonem je zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. K provedení zákona o státním zastupitelství byla Ministerstvem spravedlnosti vydána vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli. V období přípravy zákona o státním zastupitelství bylo poukazováno na různé modely možného řešení postavení prokuratury, resp. nově státního zastupitelství, v soustavě státních orgánů. Bylo navrhováno, aby státní zastupitelství tvořilo samostatnou soustavu úřadů státu určených k jeho zastupování v zákonem vymezených případech. Výsledkem však je model státního zastupitelství jako součást rezortu Ministerstva spravedlnosti. V Ústavě je státní zastupitelství zařazeno v hlavě třetí, upravující moc výkonnou.

 

 

Správu státního zastupitelství vykonává Ministerstvo spravedlnosti. Toto nelze ztotožňovat s nadřízeností Ministerstva (ani ministra) spravedlnosti ve vztahu k jakémukoliv státnímu zastupitelství ani státnímu zástupci. Jeho úkolem je pouze vytvářet státnímu zastupitelství podmínky k řádnému výkonu jeho působnosti po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné. Jeho úkolem je taktéž dohlížet na řádné plnění úkolů státního zastupitelství. Jmenování státních zástupců, jejich pracovní poměr, ale zejména také jejich postavení a kárnou odpovědnost upravuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Vedoucí státní zástupci jsou nadřízeni státním zástupcům působícím u státního zastupitelství, v jehož čele stojí.

 

V prvé řadě je provedena vertikální členitost soustavy, tedy rozdělení státního zastupitelství na jednotlivé stupně. V současnosti je soustava státního zastupitelství čtyřstupňová; tvořena je:

- Nejvyšším státním zastupitelstvím,

Vrchními státními zastupitelstvími,

Krajskými státními zastupitelstvími a

Okresními státními zastupitelstvími

v době branné pohotovosti státu je její součástí též vyšší a nižší polní státní zastupitelství.[2]

 

Dále rozeznáváme členitost horizontální, která vymezuje působnost státního zastupitelství na určité části území státu. Jednotlivá státní zastupitelství působí u soudů, u nichž vykonávají svou činnost, proto se jejich sídla a územní obvody působnosti shodují s územními obvody soudů. Každé státní zastupitelství plní své úkoly samostatně a je součástí ucelené soustavy, v jejímž rámci existují jednak vztahy příslušnosti, jednak vztahy dozoru vyšších článků nad výkonem činnosti článků nižších. Příslušnost jednotlivých státních zastupitelství se shoduje s příslušností soudní[3]. Vyšší státní zastupitelství působí jako odvolací orgán v případech, kdy nižší státní zastupitelství vydává rozhodnutí.

 

Konkrétní vztahy existují vždy mezi nejbližšími články státního zastupitelství, nikoli hierarchicky v celé soustavě. Vyšší státní zastupitelství je oprávněno zasahovat do vyřizování věcí, ke kterým je podle zákona příslušné nižší státní zastupitelství, jen takovým způsobem a v takovém rozsahu, jak je stanoveno v zákoně. Co se týče vztahového uspořádání uvnitř státního zastupitelství, vyšší státní zastupitelství vykonává nad nejblíže nižším státním zastupitelství dohled[4] a správu ve vybraných věcech. V rozsahu stanoveném zákonem je tak nejvyšší státní zástupce nadřízen vrchním státním zástupcům, vrchní státní zástupce krajským státním zástupcům v obvodu vrchního státního zastupitelství a krajský státní zástupce okresním státním zástupcům v obvodu krajského státního zastupitelství. Princip nadřízenosti se uplatní v případě dvou bezprostředně stojících státních zastupitelství, takže jde o oprávnění nejblíže vyššího státního zastupitelství vůči nižšímu státnímu zastupitelství. V rozsahu stanoveném zákonem je vedoucí státní zástupce nadřízen státním zástupcům působícím u státního zastupitelství, v jehož čele stojí. V praxi mnohdy narážíme na zkreslené chápání tohoto principu širokou veřejností, a sice, že je prostupný celou soustavou státního zastupitelství.

 

 

 

Zmínili jsme, že uspořádání státního zastupitelství koresponduje se soustavou soudů. To má návaznost na skutečnost, že věcná a místní příslušnost státního zastupitelství se řídí věcnou a místní příslušností soudu, ledaže zvláštní právní předpis stanoví jinak. Ustanovení § 40 odst. 2 zákon o státním zastupitelství zmocňuje Ministerstvo spravedlnosti, aby vyhláškou stanovilo jednací řád a výjimky ohledně sídel a územních obvodů státních zastupitelství, zřídit v obvodu státního zastupitelství jeho pobočky nebo zřídit státní zastupitelství s výlučnou působností anebo určit, že věci určitého druhu z obvodu několika státních zastupitelství bude vyřizovat jedno státní zastupitelství. Na základě uvedeného zmocnění byla vydána vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli.

 

V obvodu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se zřídily pobočky v Brně a v Ostravě, v obvodu Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích se zřídila jeho pobočka v Táboře (sídlo bývalé Vyšší vojenské prokuratury), v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem se zřídila jeho pobočka v Liberci, v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě se zřídila jeho pobočka v Olomouci, v obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně se zřídila jeho pobočka ve Zlíně a v Jihlavě. Z toho vyplývá že pobočky krajských státních zastupitelství byly v zásadě zřízeny v sídlech vyšších územně samosprávných krajích, kde dosud nebyla ustanovena krajská státní zastupitelství.

 

 

 

Pokud jde o okresní státní zastupitelství, v obvodu Okresního státního zastupitelství v Karviné se zřídila jeho pobočka v Havířově, která vykonává působnost okresního státního zastupitelství v obvodu obcí Havířov a Orlová.

 

 

 

V soudní soustavě je poboček okresních soudů zřízeno více, když v současnosti se jedná o tři takové pobočky (viz příloha č. 7 zákona č. 6/2002 Sb.). V obvodu Okresního soudu v Bruntále ze zřídila pobočka v Krnově, v obvodu Okresního soudu v Karviné ze zřídila pobočka v Havířově a v obvodu Okresního soudu ve Vsetíně ze zřídila pobočka ve Valašském Meziříčí

 

 

Vyhláška č. 23/1994 Sb., rovněž stanoví odlišně vymezení příslušnosti vrchních státních zastupitelství v trestním řízení tím, že do jejich působnosti vkládá dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech některých závažných úmyslných trestných činů.

 

 

Dalším velice důležitým dokumentem v této oblasti je pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 4/2009, vzorový organizační řád, ve znění pokynu obecné povahy č. 12/2011, který určuje pro jednotlivé stupně soustavy státního zastupitelství povinné specializace pro jednotlivé státní zástupce. U všech stupňů se jedná například o specializaci na protiprávní činy mládeže, činy jinak trestné spáchané dětmi mladšími 15 let a trestné činy spáchané na mládeži, naopak například specializace legislativně analytiko metodická se objevuje pouze u vrchních a Nejvyššího státního zastupitelství.



[1] Ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

[2] Zrušením vojenských soudů a prokuratur ke konci roku 1993 se vytvořil dojem, že neexistuje vojenská justice. Nyní vojenské soudy a státní zastupitelství sice nefungují, neznamená to však, že by se na vojenské věci určité soudy a státní zastupitelství nemohly specializovat a již vůbec to neznamená nemožnost určitých řešení nesoucí prvky vojenské justice v době mobilizace ozbrojených sil. Viz Koudelka, Z. Vojenská justice v ČR. Vojenské rozhledy. 2009, č. 2, s. 79 – 84.

[3] Obvody okresních a krajských státních zastupitelství se převážně kryjí s obvody administrativních okresů a krajů dle zákona 36/1960 Sb., o územním členění státu. Sídla krajských státních zastupitelství nejsou stále umístněna ve všech krajích jakožto vyšších územně samosprávných celků (zákon č. 129/2000 Sb., o krajích). V hlavním městě Praze vykonává působnost krajského státního zastupitelství Městské státní zastupitelství v Praze. Obvod vrchního státního zastupitelství se sídlem v Praze se shoduje s obvody krajských státních zastupitelstvích v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Městského soudu v Praze. Obvod vrchního státního zastupitelství se sídlem v Olomouci se shoduje s obvody krajského státního zastupitelství v Brně a v Ostravě. Ministerstvo spravedlnosti může právním předpisem zřídit v obvodu okresního nebo krajského státního zastupitelství jeho pobočku.

[4] Jedná se zejména o možnost dávat nižšímu státnímu zastupitelství pokyny ve věcech, k jejichž vyřízení je nižší státní zastupitelství příslušné, a dále například provádět u nižšího státního zastupitelství prověrky jednotlivých věcí či vyžadovat informace v jednotlivých věcech.

 

 

 
© 2012 by Háka Software