Práva a postavení obviněného PDF Tisk Email

 

Obviněný je osoba, proti níž je vedeno trestní stíhání. Obviněný je jedním ze subjektů trestního řízení. Trestní řád označuje tuto osobu několika pojmy (podle stadia řízení a jejího postavení).

 

Podezřelý – je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání.

 

Obviněný – je ten, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání.

 

Obžalovaný – po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný.

 

Odsouzený – je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, nebo pravomocný trestní příkaz.

 

  

Obviněný má zejména právo

- na stíhání zákonným způsobem v souladu s trestním řádem

- uplatnit všechny zákonné prostředky a způsoby obhajoby

- zvolit si obhájce

- podávat opravné prostředky

- činit důkazní návrhy.

 

 

V rámci uplatnění práva na obhajobu přiznává trestní řád obviněnému řadu oprávnění.

 

Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat. O tomto právu musí být poučen. Právo odmítnout výpověď může obviněný uplatnit v kterékoli fázi trestního stíhání.

 

Nejpozději na počátku prvního výslechu musí policejní orgán doručit obviněnému opis usnesení o zahájení trestního stíhání. Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu. Má možnost podrobně se vyjádřit k obvinění, zejména souvisle vylíčit skutečnosti, které jsou předmětem obvinění, uvést okolnosti, které obvinění zeslabují nebo vyvracejí, a nabídnout o nich důkazy. Obviněnému může být dovoleno, aby dříve než dá odpověď, nahlédl do písemných poznámek, které musí na požádání vyslýchajícího předložit k nahlédnutí. Právo uvádět okolnosti a důkazy sloužící k obhajobě může obviněný uplatňovat kdykoli v průběhu řízení a orgány činné v trestním řízení mají povinnost obviněného na toto právo upozornit.

 

Po skončení vyšetřování mu musí být umožněno seznámit se s výsledky vyšetřování. Obviněný má právo nahlížet do spisů, činit z nich výpiskypoznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí, v přípravném řízení je toto právo omezeno.

 

Obviněný má právo zúčastnit se projednání své věci v hlavním líčení i veřejném zasedání konaném o odvolání. Zde má právo vyjádřit se ke každému provedenému důkazu a pronést závěrečnou řeč včetně posledního slova.

 

Cítí-li se obviněný poškozen na svých právech, může žádat o přezkum postupu orgánu činného v trestním řízení nebo podávat v případech stanovených zákonem opravné prostředky proti rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení:

 

stížnost – opravný prostředek proti usnesení

odvolání – opravný prostředek proti rozsudku soudu prvního stupně

odpor – opravný prostředek proti trestnímu příkazu

dovolání – mimořádný opravný prostředek

návrh na obnovu řízení – mimořádný opravný prostředek

podnět ke stížnosti pro porušení zákona – uvedený mimořádný opravný prostředek podává ministr spravedlnosti.

 

Důležitým právem obviněného je i právo zvolit si obhájce nebo požádat o jeho ustanovení.

 

Obviněný si může obhájce zvolit sám. Zvoleného obhájce pověřuje obhajobou obviněný (udělí mu plnou moc ke svém zastupování).

 

Obviněnému může obhájce zvolit i jeho zákonný zástupce, jeho příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, druh i osoba zúčastněná. Je-li obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, mohou tak učinit tyto osoby i proti jeho vůli.

 

Obviněný si může zvolit i několik obhájců, je však povinen oznámit, kterého z těchto obhájců zmocnil k přijímání písemností a vyrozumívání o úkonech trestního řízení. Neučiní-li tak, určí takového obhájce předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce.

 

V případech, kdy to zákon výslovně stanoví, musí mít obviněný obhájce, a to i tehdy, jestliže si ho sám nezvolil nebo si vůbec zvolit nechce. Jedná se o případy tzv. nutné obhajoby.

 

Přednost má vždy ten obhájce, který byl zvolen obviněným, před obhájcem zvoleným jinou osobou nebo obhájcem ustanoveným.

 

Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Pro jednotlivé úkony trestního řízení, s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem a nejvyšším soudem, se může obhájce dát zastoupit koncipientem.

 

Obviněný, který nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, má právo na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou cenu. V takovém případě hradí náklady obhajoby zcela nebo zčásti stát.

 

Obviněný má právo radit se s obhájcem i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. Nemůže se však s obhájcem radit o tom, jak odpovědět na již položenou otázku. Obviněný má právo žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení. Je-li obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby. Takové rozmluvě nesmí být nikdo přítomen.

 

Obviněný má právo vypovídat ve svém mateřském jazyce, resp. jazyce, který ovládá. Neovládá-li obviněný český jazyk, přibere se tlumočník. Nepřibrání tlumočníka je zkrácení práva na obhajobu.

 

Mladistvý musí mít obhájce od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže nebo provedeny úkony podle trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce o něm zajistit.

 

 

Povinnosti obviněného jsou zejména

- dostavit se k výslechu

- strpět osobní prohlídku

- strpět domovní prohlídku, prohlídku jiných prostor a pozemku

- vydat věc důležitou pro trestní řízení

- podrobit se vyšetření duševního stavu

- strpět prohlídku těla, odběr krve nebo jiného biologického materiálu.

 

 
© 2012 by Háka Software