Odklony v trestním řízení PDF Tisk Email

 

Odklony v trestním řízení rozumíme zvláštní způsoby trestního řízení, alternativní ve vztahu k standardnímu projednání věci v hlavním líčení, v rámci nichž je možné trestní věc vyřídit v procesněprávním smyslu stejně plnohodnotně jako ve standardním trestním řízení. Zpravidla se neuplatní stadium soudního projednání trestní věci.

 

Po roce 1989 se pod vlivem zejména zahraniční inspirace do českého právního řádu začaly prosazovat i nové způsoby rozhodnutí v trestním řízení, alternativní k vydání odsuzujícího rozsudku a vázané na specifické podmínky, jako je závažnost trestného činu, doznání pachatele atd. K těmto tzv. odklonům náleží podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání, trestní příkaz, dále podmíněné odložení podání návrhu na potrestání a v řízení ve věcech mládeže odstoupení od trestního stíhání.

 

Obecně je třeba nejprve uvést, že všechny druhy řízení upravené trestním řádem jsou v zásadě rovnocenné ve smyslu procesního vyřízení věci. Obviněný má ovšem nárok pouze na projednání své věci ve standardním hlavním líčení a ostatní možné procesní postupy jsou konstruované jako fakultativní alternativa k němu. Volba konkrétního procesního postupu není věcí zcela volné úvahy soudu. Zákon výslovně stanoví podmínky pro možnost využití každého jednotlivého druhu řízení. Soud se také musí při své úvaze řídit příslušnými základními zásadami (zejména je třeba poukázat na princip rovnosti stran, presumpci neviny a zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení).

 

Zcela zásadní význam při této úvaze soudu by měl mít současně zájem poškozeného.

 

Role zprostředkovatele urovnání konfliktu mezi obviněným a poškozeným může být svěřena probačnímu úředníkovi, který jako mediátor může působit při přípravě dohody o způsobu náhrady vzniklé škody a řešení následků trestného činu mezi obviněným a poškozeným, připravit další potřebné podklady pro podmíněné zastavení trestního stíhání nebo narovnání a poté i kontrolovat její plnění.

 

Podmíněné zastavení trestního stíhání

 

Podmíněné zastavení trestního stíhání lze charakterizovat jako rozhodnutí prozatímní, se stanovením zkušební doby, vázané na splnění určitých podmínek a povinností uložených obviněnému. Z pohledu trestního práva hmotného trestní odpovědnost pachatele trvá, z pohledu práva procesního se věcí i nadále zabývají orgány činné v trestním řízení. Obviněný má nadále možnost požadovat řádné projednání věci příslušným soudem.

 

Využití tohoto institutu přichází v úvahu tehdy, jestliže vzhledem k okolnostem případu a osobě obviněného je zřejmé, že v případě odsuzujícího rozsudku by byl uložen podmíněný trest odnětí svobody a s největší pravděpodobností by se obviněný ve zkušební době osvědčil. Je proto do značné míry zbytečné provádět celé trestní řízení, když jeho účelu lze dosáhnout podstatně jednodušším způsobem.

Rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního řízení lze vydat za splnění následujících podmínek:

- jde o řízení o přečinu (tj. o všech nedbalostních trestných činech a úmyslných trestných činech s horní hranicí trestní sazby do pěti let),

- souhlas obviněného a jeho doznání k činu,

- nahrazení škody obviněným, pokud byla činem způsobena nebo uzavření dohody o náhradě škody s poškozeným, anebo učinění jiných potřebných opatření k její náhradě,

- vydání bezdůvodného obohacení činem získaného, a

- vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.

 

 

Nově, je-li to odůvodněno povahou a závažností spáchaného přečinu, okolnostmi jeho spáchání anebo poměry obviněného, je možné žádat od obviněného kromě splnění shora uvedených podmínek i to, že se zaváže, že se během zkušební doby zdrží určité činnosti, v souvislosti s níž se dopustil přečinu, nebo že složí na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti. V takovém případě může zkušební doba trvat až pět let.

Uvedeného procesního institutu mohou po splnění zákonných podmínek a s předchozím souhlasem obviněného použít soud a v přípravném řízení státní zástupce.

 

V rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání je třeba uvést dobu, po kterou se trestní stíhání podmíněně zastavuje. Tato zkušební doba činí od šesti měsíců do dvou, respektive pěti let  a započne plynout právní mocí rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání.

 

Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může obviněný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek. Pokud o podmíněném zastavení trestního stíhání rozhodl soud, má toto právo též státní zástupce.

 

Pokud obviněný v průběhu zkušební doby vedl řádný život, splnil povinnosti jemu uložené, nahradil způsobenou škodu a vyhověl i dalším uloženým omezením, rozhodne orgán, který trestní stíhání v prvním stupni podmíněně zastavil, že se osvědčil. Pokud však obviněný ve zkušební době nevyhoví uloženým podmínkám, bude se v jeho trestním stíhání pokračovat, respektive výjimečně může být zkušební doba prodloužena o další rok.

 

Praxe připouští podmíněné zastavení trestního stíhání i v případě, že trestným činem nebyla způsobena majetková škoda. V takovém případě však soud (státní zástupce v přípravném řízení) musí důsledně zvážit, zda vzhledem k osobě pachatele a okolnostem případu lze podmíněné zastavení trestního stíhání považovat za dostačující způsob vyřízení věci.

 

Narovnání

 

Narovnání - stejně jako podmíněné zastavení trestního stíhání - představuje formu odklonu v trestním řízení, která má přispět k řešení konfliktu mezi pachatelem a poškozeným ve společenských vztazích.

 

Účelem narovnání především je, aby obviněný důsledně odčinil všechny škodlivé následky, které byly poškozenému způsobeny trestným činem, a tomuto zájmu se dává větší význam než zájmu na potrestání pachatele. Určitý prvek trestní represe je obsažen v tom, že obviněnému se uloží povinnost k dalšímu majetkovému plnění nad rámec výše škody, když uvedené plnění slouží pro obecně prospěšné účely.

 

Rozhodnutí o narovnání lze vydat za splnění následujících podmínek:

- jde o řízení o přečinu (tj. o všech nedbalostních trestných činech a úmyslných trestných činech s horní hranicí trestní sazby do pěti let),

- souhlas obviněného i poškozeného,

- prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,

- úhrada škody způsobené trestným činem poškozenému nebo potřebné úkony obviněného k její úhradě, popřípadě jiný způsob odčinění újmy vzniklé trestným činem,

- vydání bezdůvodného obohacení činem získaného, nebo učinění jiných vhodných opatření k jeho vydání,

- obviněný složí na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti a takové plnění není zřejmě nepřiměřené závažnosti přečinu, a

- vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl přečinem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům lze považovat takový způsob vyřízení věci za dostačující.

 

Trestní řád umožňuje, aby o schválení narovnání rozhodl v přípravném řízení státní zástupce. Proti jeho rozhodnutí mohou podat stížnost obviněný a poškozený.

 

Rozhoduje-li o narovnání soud, proti rozhodnutí o schválení narovnání může podat stížnost též státní zástupce. Stížnost má odkladný účinek.

 

Trestní příkaz

 

Vydání trestního příkazu představuje zkrácené písemné řízení, bez provedení dokazování a součinnosti stran.Trestní příkaz je vydáván v řízení před samosoudcem. Lze jej charakterizovat jako prostředek sloužící ke zjednodušení a urychlení trestního řízení ve věcech skutkově i právně méně složitých, kde účelu trestního řízení může být dosaženo i bez provedení formálního hlavního líčení. Trestní řád přiznává této formě rozhodnutí povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému.

 

Základním předpokladem vydání trestního příkazu je, že skutkový stav je spolehlivě prokázán zjištěnými důkazy. Pokud je ve lhůtě osmi dnů od doručení trestního příkazu podán odpor, trestní příkaz se ruší a je nařízeno hlavní líčení.

 

Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání

 

Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání představuje formu varování, jehož se podezřelému dostává před tím, než jeho případ bude předán soudu k trestnímu stíhání, pokud by se nepoučil, nevyhověl uloženým podmínkám, případně se opětovně dopustil protiprávního jednání.

 

Pro užití tohoto institutu je třeba, aby škoda, pokud byla činem způsobena, byla ještě před příslušným rozhodnutím skutečně uhrazena. Nelze tedy, aby obviněný uzavřel s poškozeným dohodu o náhradě škody nebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě, jako tomu je u podmíněného zastavení trestního stíhání.

 

Jedná se o usnesení státního zástupce ve zkráceném přípravném řízení za obdobných podmínek jako je tomu u podmíněné zastavení trestního stíhání.

 

V rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání se stanoví zkušební doba na šest měsíců až dva roky, resp. pět let. K rozhodnutí se nevyžaduje souhlas poškozeného. Zachováno je však právo stížnosti proti tomuto rozhodnutí podezřelému a poškozenému, stížnost má odkladný účinek.

 

Jestliže podezřelý v průběhu zkušební doby vedl řádný život a vyhověl i dalším uloženým omezením, rozhodne státní zástupce, jenž podmíněně odložil podání návrhu na potrestání, že se osvědčil. Jinak, a to popřípadě i během zkušební doby, se nařídí policejnímu orgánu, který dosud vedl zkrácené přípravné řízení, aby zahájil trestní stíhání a dále v něm postupoval.

 

Odložení věci za současného schválení narovnání

 

Jde o další možnost státního zástupce, kterému byl doručen návrh policejního orgánu po skončení zkráceného přípravného řízení, učinit rozhodnutí o schválení narovnání, pokud jsou splněny podmínky stanovené obdobně pro narovnání, a současně rozhodnout o odložení věci. Důvodem pro navrženou úpravu se uvádí zrychlení trestního řízení v případě, že věc lze vyřídit před zahájením trestního stíhání, rychlejší uspokojení nároku poškozeného a tedy celková hospodárnost řízení.

 

Odstoupení od trestního stíhání

 

Zákon o soudnictví ve věcech mládeže doplnil u mladistvých již existující druhy odklonu o institut odstoupení od trestního stíhání mladistvého. Tento typ odklonu spočívá v tom, že za splnění zákonem uložených podmínek může v přípravném řízení státní zástupce a v řízení před soudem soud pro mládež odstoupit od trestního stíhání a zároveň zastavit trestní stíhání z důvodu absence veřejného zájmu na dalším stíhání mladistvého.

 

Rozhodnutí o odstoupení od trestního stíhání je možné vydat za splnění následujících podmínek:

- jde o provinění, jehož horní hranice odnětí svobody nepřevyšuje tři léta,

- chybí zde veřejný zájem na dalším stíhání mladistvého,

- trestní stíhání není účelné, a

- potrestání není nutné k odvrácení mladistvého od páchání dalších provinění.

 

Odstoupit od trestního stíhání lze zejména v případě, jestliže mladistvý již úspěšně vykonal vhodný probační program, úplně nebo alespoň částečně nahradil škodu způsobenou proviněním a poškozený s takovým odškodněním souhlasil, anebo bylo mladistvému vysloveno napomenutí s výstrahou a takové řešení lze považovat z hlediska účelu řízení za dostatečné.

 

Proti usnesení o odstoupení od trestního stíhání mladistvého je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Poškozený se o odstoupení od trestního stíhání vyrozumí. Poškozený tedy nemá právo stížnosti proti tomuto usnesení. Jedinou možností, jak může poškozený ovlivnit rozhodnutí o odstoupení od trestního stíhání mladistvého, je jeho souhlas s rozsahem a způsobem odškodnění, který je oprávněn vyjádřit ještě před takovým rozhodnutím. Byla-li tedy proviněním mladistvého způsobena škoda, je třeba, aby ji obviněný mladistvý alespoň částečně nahradil, přičemž jak již bylo výše uvedeno, poškozený musí vyslovit souhlas s takovým odškodněním.

 

Dohoda o vině a trestu

 

Dohoda o vině a trestu je dohodou mezi státním zástupcem a obviněným v přípravném řízení, kterou je možné uzavřít pouze u trestných činů, které nejsou zvlášť závažnými trestnými činy, tedy u přečinů a zločinů, u nichž horní hranice odnětí svobody nedosahuje 10 let. Dohodu nelze sjednat v řízení proti uprchlému a v řízení ve věci mladistvého, který nedovršil osmnáct let věku. Základní podmínkou zahájení jednání o dohodě o vině a trestu je skutečnost, že výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Pokud je tato základní podmínka splněna, může státní zástupce zahájit - na návrh obviněného či i bez jeho návrhu - jednání s obviněným o obsahu této dohody. Aby dohoda mohla být uzavřena, musí být splněny ještě dvě další základní podmínky, a to výslovné prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a neexistence důvodných pochybností o pravdivosti tohoto prohlášení. V případě, kdy by k uzavření či ke schválení dohody nedošlo, nelze toto prohlášení obviněného považovat za doznání ke spáchání trestného činu a nelze jej použít jako důkaz v dalším řízení.

 

V rámci ochrany práv poškozeného má státní zástupce povinnost dbát práv poškozeného. Poškozený je oprávněn být přítomen jednání státního zástupce a obviněného o dohodě, pokud výslovně neprohlásil, že se vzdává procesních práv. Poškozený je oprávněn uplatnit nejpozději při prvním jednání o dohodě o vině a trestu nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích, jež mu byla trestným činem způsobena, nebo na vydání bezdůvodného obohacení.

 

 

Dojde-li ke sjednání dohody o vině a trestu, státní zástupce doručí její opis obviněnému, jeho obhájci a poškozenému, který uplatnil řádně a včas své nároky. Následně státní zástupce podá příslušnému soudu návrh na schválení uzavřené dohody o vině a trestu, přičemž nedošlo-li k dohodě o náhradě nároků uplatněných poškozeným, upozorní soud i na tuto skutečnost. Soud posoudí, zda dohoda o vině a trestu byla uzavřena v souladu se zákonem, přitom nesmí zasahovat do jejího obsahu. Soud může návrh pro závažné procesní vady odmítnout, pak se věc vrací do stádia přípravného řízení. Dospěje-li soud k závěru, že uzavřená dohoda o vině a trestu je obsahově správná a přiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem a z hlediska druhu a výše navrženého trestu, případně ochranného opatření, jakož i správná z hlediska rozsahu a způsobu náhrady škody, a nezjistí-li závažnému porušení práv obviněného při sjednávání dohody o vině a trestu, pak tuto dohodu schválí rozsudkem, ve kterém uvede výrok o vině a trestu, případně ochranném opatření a náhradě škody.

 

 

 
© 2012 by Háka Software