Média se zajímají o úspěch státního zástupce NSZ Petra Klementa PDF Tisk Email

 

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství Petr Klement byl hostem pořadu Týden v justici. Ve vysílání 25. září 2016 na ČT24 hovořil o své nové pozici v Evropském úřadu pro boj s podvody OLAF. Záznam rozhovoru je ke zhlédnutí pod následujícím odkazem:

 

P K 2

  (Zdroj: ivysilani.cz)

 

 

O nové angažmá Petra Klementa v dozorčím výboru OLAF se nedávno zajímaly také Hospodářské noviny: 

 

 

Čech bude řešit podvody v EU. Ale Čapí hnízdo nechám jiným, říká

(zdroj: Hospodářské noviny, 2. 9. 2016, strana 4)

autor Vojtěch Blažek  

Když přijel v roce 2010 do Kosova, musel si Petr Klement zvyknout na leccos. Třeba že bude mít při poplachu jen 10 minut na to, aby si sbalil spisy a zmizel do bezpečí. Nebo že každý den nepůjde chvíli elektřina, zastaví se vodní čerpadla a voda v trubkách začne brzy zapáchat. O neprůstřelné vestě, která se stala součástí jeho šatníku, ani nemluvě. Státní zástupce Petr Klement o svém působení v Kosovu, kde pomáhal vybudovat justiční systém a řešil vraždy i další těžké zločiny, mluví jako o zkušenosti, která mu změnila život.

Vliv na něj má doteď: jednačtyřicetiletý Klement se stane od ledna prvním Čechem ve vedení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který vyšetřuje případy nekale získaných nebo rozkradených bruselských dotací. Ve výběrovém řízení, do něhož se hlásilo sto zájemců, Klementovi výrazně pomohla právě jeho zkušenost z Kosova.

„Naučil jsem se nečekat, až zahouká siréna, když začne hořet. Že mi někdo řekne: Pane Klemente, pojďte, musíme utéct. Vím, že člověk musí jednat sám. Já jsem se takhle profiloval i ve výběrovém řízení – že jsem byl dlouhou dobu v prostředí něčeho nového a nestálého. A že by se mi tahle zkušenost mohla hodit,“ vysvětluje Klement.

Interview500Petr Klement při rozhovoru s redaktorem HN Vojtěchem Blažkem, foto: Petr Malý 

Čech nemůže řešit české kauzy 

Přestože se v Česku odehrály v posledních letech desítky případů podvodů s dotacemi, čtenáři novin a diváci televize narazili nejspíš na úřad OLAF až letos, když jeho vyšetřovatelé začali řešit padesátimilionovou dotaci pro Čapí hnízdo ministra financí Andreje Babiše (ANO). Konkrétně jestli Babišova firma nezískala v roce 2008 dotaci určenou pro malé podniky trikem – tím, že zakryla své vlastníky, aby nebylo zřejmé, že ve skutečnosti ji ovládá právě miliardář Babiš.

Klement ale hned na úvod vyvrací novinářskou zkratku, která se po červencovém oznámení jeho výhry v konkurzu objevila: že bude člověkem, který na vyšetřování Čapího hnízda fakticky dohlédne. Stane se členem takzvaného dozorčího výboru úřadu, který neřeší probíhající kauzy, ale vydává zpětně doporučení k těm dokončeným: jestli vyšetřovatelé udělali, co měli, zda dodrželi všechny lhůty a práva podezřelých nebo jestli úřad jako celek funguje, jak má.

Platí přitom, že člen výboru neřeší případy ze země, z níž pochází. „S tím souhlasím, nebylo by vhodné, abych se téhle kauze věnoval. Takže titulky by měly znít obráceně: Čech určitě nedohlédne na vyšetřování Čapího hnízda,“ říká Klement v italské kavárně jen pár set metrů od sídla Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, kde působí jako expert na hospodářskou kriminalitu a kyberzločin. Pracovat tady bude i teď, po získání nové funkce v Bruselu – do Belgie má na zasedání výboru létat přibližně jednou za měsíc, někdy možná častěji. Nová funkce, navíc neplacená, Klementovi přinese víc práce. Na druhou stranu, jak sám říká, je to pro něj mimořádně prestižní post. A zkušenosti s podvody v EU může využít i na českém státním zastupitelství. V dozorčím výboru OLAF bude Klement pracovat na tom, aby vyšetřování úřadu běželo rychleji než dnes nebo aby se úřad zaměřoval skutečně na ty oblasti, kde se dějí největší podvody. Dozorčí výbor také každý rok sepisuje výroční zprávu, jak úřad funguje a co vylepšit.

Úřady mají splněno, oběť chybí

Evropský úřad pro boj proti podvodům není policejní složka, funguje spíš jako český finanční úřad: shromažďuje důkazy, které pak mohou sloužit detektivům v trestním řízení. Od kandidáta do pětičlenného vedení úřadu se požadovala zkušenost práce na vyšší pozici, dokonalá angličtina a francouzština – klíčovou roli ale hrála diplomacie: podpora českých europoslanců, sněmovny i ministerstva zahraničí.

Při pohledu na kauzy, které OLAF v minulosti uzavřel, člověka nutně napadne, že jsou hodně podobné těm českým. Například nemocniční centrum v Maďarsku chtělo z fondů Evropské unie proplatit vybavení a přístroje za 1,7 milionu eur. Jenže 1,3 milionu eur zmizelo kdesi na Seychelách. V Rumunsku zase OLAF loni vyšetřil zpronevěru 4,6 milionu eur, určených na začleňování Romů.

Klement o zmizelých dotacích říká, že na začátku vlastně nikomu nechybí. „Ti, kteří projekty schvalují, mají vyčerpáním peněz splněno. Příjemci mají splněno, když peníze utratí – to je dokonce jejich povinnost. A když se část peněz ztratí, není tam oběť, tedy ten poškozený, jako u jiných podvodů,“ přirovnává.

Klement se viditelně brání mluvit o Česku jako o zemi, která je v Evropě proslulá tím, jak se v ní po roce 2007 na dotace vrhly regionální mafie často napojené na politiku. Připomíná, že například v Rumunsku nebo Bulharsku je takových kauz víc. Ze své práce státního zástupce ale ví, kde jsou v Česku nejrizikovější oblasti. Nepřekvapí, že jde o IT projekty nebo stavební zakázky.

Náchylné jsou také dotace na vylepšování krajiny. „Když bagrujete rybník, bahno je mokré a zpětně nezjistíte, kolik vážilo,“ dává Klement příklad, jak je lehké vykázat pro účely dotace mnohem nákladnější práce, než jaké se ve skutečnosti odehrály. Klement říká, že zkušenost z  působení v Kosovu mu dala to, že se dívá na věci s odstupem. I když mluví o své očekávané bruselské misi, o ježdění do práce na motorce nebo vyšetřování podvodů, zdá se pořád nad věcí. „Začal jsem si vážit běžných věcí,“ vzpomíná na pocity po návratu. „Musel jsem zkoumat své životní hodnoty, byl jsem v syrovém poválečném prostředí, setkával jsem se s lidmi, kteří měli těžké životní příběhy – každý tam viděl nějaké válečné události. Když jsem přijel na dovolenou do Česka, připadal jsem si jako v Curychu,“ říká.

***

Byl jsem v syrovém poválečném prostředí, setkával jsem se s lidmi, kteří měli těžké životní příběhy. Když jsem přijel na dovolenou do Česka, připadal jsem si jako v Curychu.

Petr Klement (41)

Vystudoval práva, 10 let působí na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně. Je odborníkem na IT kriminalitu a hospodářské zločiny. V roce 2010 se stal členem Eulexu, mise Evropské unie k prosazování práva v Kosovu. Tedy v zemi, kterou zmítaly národnostní spory mezi Albánci a Srby a která byla například základnou pašeráků drog.  

*

V roce 2011 v rozhovoru pro HN vylíčil, jaké případy tam dostával na stůl. „Bratr zastřelil svou sestru, která si bez dovolení rodiny vyšla večer se svým přítelem. Bratr byl podle obyčejového práva zodpovědný za její bezpečnost, dcera rodinu zahanbila, a proto ji spolu s dalším příbuzným přepadli v noci v autě na cestě domů. Nikdy nezapomenu na otce, který byl další obětí tohoto absurdního činu. Soudce se slzami v očích prosil o co nejmírnější trest pro syna, který mu zabil dceru.“  

*

Letos v červenci vyhrál výběrové řízení na jednoho z pěti členů dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF – Office de Lutte Anti-Fraude), který vyšetřuje zneužívání evropských dotací.

 

 

 

 
© 2012 by Háka Software