NSZ zveřejňuje novou metodiku k trestní odpovědnosti právnických osob PDF Tisk Email

 

Nejvyšší státní zastupitelství zpřístupnilo na svém webovém portálu aktualizovaný metodický materiál k aplikaci § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Představuje zejména mantinely, v nichž se uskutečňuje vyvinění právnické osoby z trestní odpovědnosti.

 

Podrobná metodika je určena jak státním zástupcům, tak veřejnosti a komerčnímu sektoru. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman o jeho zveřejnění informoval také sdělovací prostředky.

 

Dokument je dostupný v sekci Soubory ke stažení nebo přímo zde.  

 

metodika

 Ilustrační foto: Petr Malý

 

O TÉMATU V MÉDIÍCH:

 

 

Státní zástupci vyzývají firmy k zavedení compliance programů, nesmí být jen na papíře

28.8.2018, ČTK, autor: Tereza Palečková   

Značná část českých firem zatím vůbec nedbá na zavedení interních pravidel k zamezení svého možného protiprávního jednání. Na dnešním setkání s novináři na to upozornil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Přitom právě efektivně nastavený systém může právnickou osobu zprostit trestní odpovědnosti, a to nejen ve vztahu k českému právu, ale i k hrozícím mezinárodním sankcím, jež mohou být výrazně citelnější než v tuzemsku.

Firmy jsou v Česku trestně odpovědné od ledna 2012. Možnost zprostit se odpovědnosti jim přinesla novela z konce roku 2016 – pod podmínkou, že firma „vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat“ k zabránění spáchání trestného činu. V praxi to znamená nastavení fungujícího tzv. compliance management systému. Trestní odpovědnost pak zůstane na konkrétním člověku z firmy, který skutek spáchal.

„Právnické osoby by měly rychle pochopit, že pokud chtějí tohoto dobrodiní zákonodárce využít, musí být aktivní v oblasti prevence, detekce a reakce s ohledem na trestnou činnost, které mohou být vystaveny,“ podotkl Zeman.

Novela pojem „úsilí“ blíže nedefinovala. Nejvyšší státní zastupitelství proto vydalo aktualizovanou metodiku, která má firmám pomoci se v problematice zorientovat. „Není to návod, že pokud podle toho budou postupovat, tak se stoprocentně vyviní z čehokoliv. Compliance management systém musí odpovídat velikosti firmy a podobně. Není to tedy o papíru, ale o realitě – o tom, jak je systém implementován v praxi,“ vysvětlil žalobce.

„Hlavní zpráva, kterou bychom chtěli vyslat do obchodní komunity, je to, že snaha se vyplácí,“ navázala analytička Nejvyššího státního zastupitelství Jitka Logesová. Státní zástupci budou v jednotlivých kauzách posuzovat nejen to, jestli je systém efektivně nastavený vůči formě, struktuře, délce činnosti či předmětu zaměření firmy či vůči složení jejích zaměstnanců, ale například i to, jak firma zareagovala poté, co trestná činnost vyšla najevo.

„Je důležité, aby si všichni uvědomili, že dopady mohou být fatální – i na české firmy mohou dopadnout jurisdikce USA nebo Británie, pokud působí na mezinárodních trzích,“ varoval Zeman před nezavedením příslušných pravidel. Nejefektivněji vynucovaný je v tomto ohledu americký zákon o zahraniční korupci, který má široké dopady mimo území Spojených států a na jehož základě například musela německá firma Siemens zaplatit za korupci a nenastavení compliance management systému 800 milionů dolarů (dnes přes 17,7, miliardy korun).

V Česku se peněžité tresty uložené firmám zatím pohybují v řádu desetitisíců korun. K dalším využívaným postihům patří zveřejnění rozsudku a také zrušení společnosti – Zeman však poukázal na to, že pokud firma už fakticky nevykonává činnost, stát ji tak pouze zlikviduje na vlastní náklady.

Trestnímu stíhání v ČR prozatím čelilo nebo čelí 1239 firem, převážně šlo o malé společnosti s ručením omezeným. Počet stíhaných právnických osob každým rokem roste. Nejčastěji jsou obviněny z krácení daní, z podvodů a z neodvedení daně či pojistného. Do konce letošního pololetí jich bylo pravomocně odsouzeno 341.

 

Trestat firmy lze už 7 let. Rozsudek si jich vyslechlo 429

28.8.2018, Hospodářské noviny, strana 5, autor: Marek Pokorný   

Počátkem roku Krajský soud v Brně poslal do vězení pětici pachatelů za 22milionový daňový únik při obchodu s parfémy: hlavní viník dostal osm roků a osm měsíců vězení. Ačkoliv se zboží dováželo přímo z Indie, papírově se prohnalo přes několik firem, které si neoprávněně naúčtovaly odpočty DPH.

Verdikt sice ještě není pravomocný, ale jednu zvláštnost má. Trest dostala i trojice firem zapletená do podvodů. Podle zákona o trestní odpovědnosti firem musí uvedené společnosti zaplatit tři miliony korun. Je to dosud nejvyšší uložený trest podle zmíněného zákona, který začal platit před necelými sedmi lety.

Před soudem od té doby skončilo 810 firem, z nichž více než polovina si již vyslechla pravomocně odsuzující verdikt. Jenže takto vysoké jsou zatím výjimkou. Nejčastější bývá pokuta v řádu desítek tisíc korun nebo povinnost na své náklady zveřejnit v tisku rozsudek. Padesát pět případů bylo podmíněně zastaveno a v deseti firmy přistoupily na dohodu o vině a trestu. Celkem bylo dosud obviněno 1239 firem. Zákon sice dává možnost nařídit i „smrt“ firmy a soudy ji využívají. Jde ale většinou o nefunkční „skořápky“, a stát je navíc musí zlikvidovat na své náklady.

Od roku 2016 přitom novela zákona dává firmám možnost se vyvinit z případné trestní odpovědnosti. A to když zavedou fungující compliance management systém – tedy protikorupční opatření. Musí pak s nimi své zaměstnance důkladně seznámit. Tyto firmy potom prokážou, že vynaložily na prevenci podvodů a korupce „veškeré úsilí, které po nich bylo možno spravedlivě požadovat.“

Značná část tuzemských firem ale na zavedení jasných pravidel, která by snížila riziko jejich protiprávního jednání, zatím neslyší. To se jim podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana může vymstít, když zamíří do zahraničí. „Tady padají pokuty v řádu desítek tisíc korun, to jsou směšné částky. Například v USA či Velké Británii ty tresty mohou být fatální,“ uvedl Zeman.

Příkladem může být společnost Siemens, která musela v USA za korupci a nenastavení účinného protikorupčního systému zaplatit 800 milionů dolarů, tedy asi 17 miliard korun.

Podle analytičky Nejvyššího státního zastupitelství Jitky Logesové přitom není složité zjistit, že firma sice naoko uvedený systém zavedla, ale ve skutečnosti se jím příliš neřídí. „Firma si zaplatí vytvoření programu, ale potom výslechem zaměstnanců zjistíte, že nebyli proškoleni. Posuzuje se i to, jestli zaměstnanci tomu systému věří – pokud ne, tak není efektivní,“ poukazuje Logesová. V tom případě se firma jen těžko vyviní a trest dopadne nejen na konkrétního zaměstnance, který se provinil, ale i na ni samotnou.

Nejvyšší státní zastupitelství nyní vydalo aktualizovanou metodiku, která radí, jak nejlépe prevenční systém nastavit. A také pořádá semináře, kde firmám, ale i policii a advokátům zmíněnou problematiku vysvětluje. „Firmy by měly rychle pochopit, že musí být aktivní v oblasti prevence,“ dodal Zeman.

V Česku padají pokuty v řádu desítek tisíc korun, to jsou směšné částky. V USA či Velké Británii ty tresty mohou být fatální.

Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce

1239 firem bylo od roku 2012 obviněno podle zákona o trestní odpovědnosti firem. U soudu skončilo 810 z nich, ve 429 případech padl už pravomocný verdikt.

NEJČASTĚJŠÍ TRESTY Firmy byly v letošním roce nejčastěji obviněny ze zkrácení daně nebo neodvedení pojistného či podobné platby – ze 169 letošních případů to bylo 61krát. Druhý nejčastější trestný čin je podvod (31), třetí je zkreslování údajů o stavu hospodaření (11).

NEJZNÁMĚJŠÍ PŘÍPADY Na soud čeká například osm firem včetně Metrostavu, které jsou stíhány za manipulování zakázek v kauze středočeského hejtmana Davida Ratha. Známý je také případ Agroteku z holdingu Agrofert, který čelí obžalobě z korupce při zakázkách České pošty.

 

 

 
© 2012 by Háka Software