O stíhání nenávisti na internetu v Deníku N PDF Tisk Email

 

Hate-N

Reprofoto: Deník N

Hajlování známe, nenávist na webu se učíme poznávat

Deník N, 23. 5. 2019, autoři: Lukáš Prchal, Jan Tvrdoň


Policisté začali loni stíhat o třetinu víc případů nenávistných projevů než v roce 2017, zjistil Deník N. V rozpoznávání a trestání těchto kauz má však česká justice stále značné rezervy.

Neuvěřitelné. Policie chtěla trestně stíhat místopředsedu SPD a šéfa poslaneckého klubu Radima Fialu za video, na kterém je zobrazena kriminalita imigrantů a džihádistů. Podle ní šlo o šíření nenávisti!

Tímto způsobem reagovalo hnutí SPD na zprávu, že policie prověřovala u Fialy podezření z šíření nenávisti. Kriminalisté zkoumali, zda poslanec šířil nenávist sdílením videa na své facebookové stránce. Toto video bylo podle odborníků oslovených Deníkem N manipulativní a účelově sestříhané, aby vyvolalo vůči uprchlíkům negativní postoje.

Jak Deník N již dříve informoval, Fialovo stíhání nedoporučili policistům státní zástupci. Ti se totiž domnívali, že video nevybočuje z „běžného provozu“ na sítích.

Dalším příkladem nenávistného projevu z poslední doby je facebookový status radního středočeské Jesenice Martina Langa (ODS), který napsal, že prezident Miloš Zeman by měl být podřezán. Policie nyní začala případ vyšetřovat.

NOVÁ DOBA, NOVÉ PROJEVY NENÁVISTI

Česká justice podle expertů neumí v záplavě projevů na internetu odhalit případy podněcování k nenávisti a trestat je.

„Pořád vyžaduje, aby vše bylo naprosto jasné a explicitní. Umíme odsoudit neonacistu s hákovým křížem na krku, který zmlátí Roma. Ale i ti nejhloupější skinheadi se už naučili, že nemají nic rasistického říkat,“ řekl Deníku N Jan Charvát, specialista na politický extremismus z Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně.

„Justice moc neumí odstíhat případy, které nejsou naprosto explicitní. Od 90. let se to ale pomalu zlepšuje,“ dodal Charvát.

Odborníci například oceňují, že Vrchní státní zastupitelství v Praze minulý týden podle zjištění Deníku N obvinilo v souvislosti s atentáty na Novém Zélandu jednoho člověka ze spáchání trestného činu schvalování teroristického útoku.

Průlomovým případem, díky němuž se přístup k nenávisti na internetu změnil, byla kauza zpěváka Radka Bangy. Lidé na internetu muzikantovi za jeho protest vůči kapele Ortel při vyhlašování soutěže Zlatý slavík v roce 2016 vyhrožovali smrtí. Banga musel policii téměř dostrkat k tomu, aby hnala lidi za nenávist vůči němu k odpovědnosti.

„Takové případy se dlouho nestíhaly. Jsme ve fázi, kdy se to stalo palčivým problémem. Kauza Banga je jeden z těch případů, které přístup k této problematice posunuly,“ souhlasí Jan Lata, specialista na tyto případy z Nejvyššího státního zastupitelství, který je zároveň prezidentem Unie státních zástupců.

„Je to pro nás nové prostředí. Hákový kříž vytetovaný na ruce, hajlování v hospodě – to pro nás bylo známé a reálné prostředí. Nyní se to děje převážně ve virtuálním prostředí. Musíme si zvyknout na to, že co se děje na internetu, je totéž, jako by se to dělo v reálném prostředí. A musíme se naučit zajišťovat důkazy v tomto novém prostředí,“ uvedl pro Deník N nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Podle něj se změnil i přístup části společnosti. „Co by bylo nemožné říct před patnácti lety někde na veřejnosti, dneska lidé něco takového napíšou v pohodě pod článek na internetu,“ říká.

„Ne že by míra necitlivosti byla vyšší, ale spíše prostředí provokuje k tomu, že množství takových projevů je velké. V tom prostoru je to všude. Kdežto v minulosti jsme to měli v té hospodě na jednom místě v jednu chvíli,“ říká Zeman.
Jedním z problémů stíhání nenávistných projevů je samotná identifikace člověka, který je na sociálních sítích šíří. Příklady z praxe totiž ukazují, že ne vždy dokáže justice říct, kdo je původcem konkrétního příspěvku. Toto byl jeden z argumentů, proč státní zástupci doporučili policistům nestíhat poslance Fialu. K jeho profilu má podle dat Facebooku přístup sedm lidí, nemusí proto být jasné, zda to byl přímo místopředseda SPD, kdo sdílel zmíněné manipulativní video.

Ze stejného důvodu soud v dubnu osvobodil muže, který měl na Facebooku útočit na teplické prvňáčky. Podezřelý sice v přípravném řízení podle České televize přiznal, že statusy psal, u soudu to ale nepotvrdil.

STOUPÁ POČET STÍHANÝCH PŘÍPADŮ

Podle dat Nejvyššího státního zastupitelství, která má Deník N k dispozici, v dlouhodobém srovnání počet stíhaných trestných činů, jež v sobě mají nenávistný či rasový podtext, výrazně klesl. Od roku 2016 v souvislosti s migrační vlnou a nárůstem nenávistných projevů na internetu nicméně stoupá. V roce 2018 bylo takových případů o třetinu víc než o rok dřív.

Hate-tabulka

„Nenávistné projevy v České republice narostly za poslední roky s onou domnělou migrační vlnou. A kvůli tomu stoupá i počet stíhaných osob. Přičítám to zvýšené aktivitě státního zastupitelství a policie, kdy jsme si řekli, že se to nesmí přehlížet,“ říká státní zástupce Lata.

Data Nejvyššího státního zastupitelství ukazují, že největší počet stíhaných trestných činů mají na svědomí státní zástupci v Praze. V poslední době je takových případů až třetina.

V některých regionech se naopak nenávist téměř nestíhá. V západních a východních Čechách (soustava státních zastupitelství nekopíruje kraje) jich loni bylo shodně jen devět.

„Obecně se dá říct, že je teď prioritou na NSZ zaměřit se na hate speech (projevy nenávisti, pozn. red.). Jde to dovodit například z vyjádření Pavla Zemana nebo z trendu stíhat věci typu teplická základní škola a podobně. Je to výsledek tlaku zdola, od řady poškozených, kteří se bránili. Jen díky jeho vytrvalosti bylo odsouzeno asi deset lidí,“ řekla Deníku N právnička Klára Kalibová z projektu In Iustitia, který se zabývá pomocí obětem nenávistných projevů.

„Jedním z nejdůležitějších je případ Radka Bangy, který po měsíci vyšetřování policie en bloc odložila. A to tam byly výroky, které mu vyhrožovaly plynem nebo podřezáním. A to jsou třeba i výroky, nad nimiž se státní zástupce tvářil, že jsou v pořádku. Teprve stížnostmi a dvěma a půl lety jeho snahy bylo odstíháno a pravomocně odsouzeno deset lidí,“ popisuje Kalibová.

VLIV MÁ I SVĚTONÁZOR SOUDCŮ

Problematický byl také případ nenávistných útoků na Bangova bratra Patrika, správce blogů iDnes.cz, a jeho syna. Novinář se kvůli tomu obrátil na policii, jeho kauza ovšem vedla do ztracena, byť se kriminalistům podařilo určit člověka, který se útoků dopouštěl.

„Přemýšlím nad tím, co všechno by se muselo stát, aby stát konal. Výhrůžky smrtí dítěte jsou patrně málo. Připomíná mi to případ psychiatra, kterému také jeden vyšinutý blázen vyhrožoval, a stát (PČR, zastupitelství) to pustil k vodě. Řešil to až v době, kdy blázen skutečně psychiatra napadl s mačetou v ruce. Bude tedy stát čekat, až se M. K. rozhodne skutečně napadnout mé dítě? Koho tedy vlastně stát chrání? Jedno je jisté, já ani moje dítě to nejsme,“ popsal Banga svůj případ v roce 2011 na iDnes.cz.

Podle Kalibové mají státní zástupci při stíhání nenávistných výroků mnohdy různý metr. „Do objasňování této trestné činnosti se velmi promítají světonázory jednotlivých státních zástupců. Je to velmi specifická trestná činnost, která je hodnotová. Řada těch lidí, kteří o tom rozhodují, do toho prostě promítá své hodnoty,“ popisuje právnička.

Nejvyšší státní zástupce řekl Deníku N, že tuto problematiku považuje za důležitou. NSZ například podle něj pořádalo pro státní zástupce několik školení, která se nenávistných projevů týkala. „Bavili jsme se o tom i s paní ombudsmankou a říkali jsme, že je potřeba do toho zatáhnout i otázku vzdělávání a IT gramotnost,“ uzavírá Pavel Zeman.

 
© 2012 by Háka Software