Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman poskytl rozhovor časopisu Týden PDF Print E-mail
There are no translations available.

PZ-TydenReprofoto: Týden, Radek Cihla

Nebudeme vyšetřovat on-line. Ani premiéra

Týden, 24. 6. 2019, autor: Filip Nachtmann

Státní zastupitelství má úspěchy a nebojí se, stíhán může být premiér stejně jako kdokoli jiný, říká nejvyšší státní zástupce PAVEL ZEMAN. Obhajuje šest let starý zásah na Úřadu vlády ČR, mluví o svém případném odvolání i o kritice od Miloše Zemana: „Nemáme se za co stydět. Pokud by se pan prezident chtěl o našich výsledcích bavit, jsem kdykoli k dispozici.“

* Jak dlouho ještě budete nejvyšším státním zástupcem?

To je případná otázka, ale pro špatného adresáta. Musíte se ptát paní ministryně a vlády, protože oni by rozhodovali o mé případné výměně. Nicméně předpokládám, že pokud by byla nějaká nespokojenost s mou prací, avizovali by mi to buď právě ministryně spravedlnosti, nebo ministerský předseda. A zatím k ničemu takovému nedošlo.

KDY SKONČÍ? Zatím prý Pavel Zeman žádné signály od ministryně spravedlnosti nemá. Připravovaná novela počítá nejspíše s rokem 2024, on sám je pro nový desetiletý mandát: „Ale těžko se mi o tom hovoří, protože mluvím o sobě.“

* Na náměstích českých měst se demonstruje za nezávislost justice. Je to potřeba? A vy sám jste v posledních měsících měl reálnou obavu z odvolání?

Nikdo mi neříkal nic o tom, že bych měl být odvolán. A obavu z toho nemám, věřím, že bych se uživil i jinak (úsměv). Nezávislost justice se teď smršťuje jen na otázku zachování či nezachování nejvyššího státního zástupce, což je pro mě trochu diskomfortní situace, člověk není rád, když se o něm neustále hovoří. Nezávislost justice je mnohem širší téma, je to něco, čeho musíte neustále dosahovat a co není dáno stabilně. Neustále ji musíte posilovat. Stojíte před různými situacemi, mohou například přijít náznaky, že se někdo bude snažit ovlivnit nějaké rozhodnutí. Pak záleží, jak se zachováte, zda to odmítnete. Každým takovým odmítnutím nezávislost justice posílíte.

* Kdy jste se naposledy viděl s prezidentem Milošem Zemanem?

Minimálně dva roky jsme se neviděli. Naposledy začátkem roku 2017, později v tom roce jsem mu poslal omluvný dopis ze schůzky poté, co bylo zahájeno trestní stíhání v oboře Lány.

* Ptám se proto, že o vás prezident nedávno mluvil. Prohlásil, že jste osm let ve funkci naprosto neviditelný a nezanechal jste žádnou stopu. Jak se to poslouchá?

Já si neustále myslím, že by mezi institucemi státu měla být zachována nějaká elementární úcta a slušnost, to je první věc. A pokud si toto pan prezident myslí, bylo by dobré, kdyby například rozporoval naše zprávy o činnosti, kde popisuji úspěchy, kterých státní zastupitelství dosahuje a jež jsou dosti hmatatelné.

* Jaké například?

Namátkou je to zcela zjevný úspěch v zajišťování výnosů z trestné činnosti. Od roku 2011, kdy se ročně zajišťovala zhruba jedna miliarda, jsme na sedmi miliardách za uplynulý rok. Měli jsme i rok, kde bylo zajištěno deset miliard korun. Dále to jsou peněžité tresty, jejichž podíl stoupá. Daří se nám vyšetřovat i složitou kriminalitu. A když se bavíme o nezávislosti justice, podívejme se na to, jak se sama dokáže vypořádat s nekalými jevy uvnitř. Máte zde trestní stíhání a odsouzení soudců či státních zástupců. Skutečně se nemáme za co stydět. Pokud by se pan prezident chtěl o výsledcích státního zastupitelství bavit, jsem kdykoli k dispozici.

ALTERNATIVNÍ TRESTY. Podle Zemana musí česká justice vyřešit přeplněnost věznic. „Cestou jsou peněžité tresty, elektronické náramky, obecně prospěšné práce i otázka délky trestů,“ říká.

* Unie státních zástupců se vás zastala s tím, že až za vaší éry se začali žalobci pouštět do takzvaných velkých kauz z byznysu a politiky. Na co jste za osm let v úřadu pyšný vy?

Státní zastupitelství slouží občanům, je to služba. My bychom si to sami měli připomínat, protože jsme placeni z peněz daňových poplatníků a musíme odvádět práci, která se od nás očekává. Je velice dobrým vzkazem pro občany této země, že měříme všem stejným metrem. Když se podíváte na naši historii od roku 2011, je zřejmé, že neexistují žádné skupiny lidí, které bychom z trestního stíhání vynechávali. Státní zastupitelství se nebojí. Může být stíhán premiér, ministr, je to jedno. Je to naplnění základní zásady, že jsou si občané před zákonem rovni.

* Zdá se však, že velké kauzy končí často zproštěním. Vzpomeňme jen dva případy podnikatele Ivo Rittiga z poslední doby. Čím to?

Možná je to trochu ovlivněno médii. Souhlasím s vámi, že se stává, že v prvním kole dochází ke zproštění. U poměrně velkého množství těchto kauz ale vyhráváme v odvolacím řízení, vracejí se zpátky a následně často dochází k odsouzení. Mě velice mrzí, že se třeba otázka zneužití vojenského zpravodajství táhne tak dlouhou dobu. Ale veřejná žaloba tam nakonec měla úspěch a skončilo to odsouzením. Je potřeba se vždy podívat až na konec kauzy a nesoudit podle prvního nepravomocného rozhodnutí. Když jsem si dělal statistiku zproštěných věcí, tak je jich za celou soustavu 5,2 procenta. U vrchních státních zastupitelství jsme zhruba na čtrnácti procentech zproštěných osob. Myslím, že je v tom státní zastupitelství poměrně úspěšné.

* Ministerstvo spravedlnosti přišlo s jinými čísly, podle těch je u vrchních státních zastupitelství zproštěno až osmadvacet procent obviněných. Čemu pak má veřejnost věřit?

Platí, že všechno zlé je k něčemu dobré. Poněvadž kdyby ministerstvo nepřišlo s tímto údajem, já bych neudělal tak obsáhlou analýzu. My jsme si to od roku 2011 zanalyzovali skutečně kauzu po kauze, máme velice podrobná statistická data. Sledovali jsme kauzy od počátku do konce. A pravdivá jsou naše čísla.

* Prezident Zeman se do vás pustil mimo jiné proto, že si děláte vlastní analýzu k návrhu auditu Evropské komise, který mluví o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Podle vás mohou zmíněné informace zakládat podezření z trestného činu. Už je analýza hotová?

Ta analýza probíhá, není to zase tak jednoduché. Potřebujete k tomu původnímu návrhu řadu dalších informací. Bude to chvilku trvat.

* Kdy bude výsledek?

Na rovinu: I kdybych ten výsledek měl, tak jestliže by měl – a teď vůbec nechci spekulovat – posunout orgány činné v trestním řízení někam dál, náš výstup směrem k médiím a veřejnosti by byl minimální. Na to upozorňuji rovnou. Nejsem přítelem toho, abychom komentovali přípravné řízení. A ani trestní řád nám to ostatně neumožnuje. Asi by pronikla ven nějaká menší informace, ale to je všechno. Nelze očekávat, že budeme vyšetřovat on-line. Nebudeme. A to se týká stejně tak premiéra jako kohokoli jiného v této zemi.

* Lidé demonstrují kvůli jiné premiérově kauze, kterou je Čapí hnízdo. Dá se říci, kdy by případně mohla dojít před soud?

Nechci spekulovat o tom, kdy a jak rozhodne kolega Jaroslav Šaroch. Ty možnosti jsou zhruba tři. Může podat obžalobu, zastavit trestní stíhání, nebo celou věc vrátit k došetření policii. Já spis neznám. Má ho asi druhý měsíc, dejme mu čas, ať se s ním může detailně seznámit.

* Jaký máte s Andrejem Babišem vztah?

Myslím, že ten vztah je i nadále korektní, byť jsme se asi od září minulého roku neviděli. Ale je to premiér této země a tak k tomu přistupuji.

* Je to šest let od razie na Úřadu vlády a takzvané kauzy Nagyová. Zatím existuje jediný pravomocný rozsudek – podmínky. Nebyla forma tehdejšího zásahu, zatýkání a velká tisková konference, přehnaná? Nešlo zúčastněné prostě vyrozumět obálkou?

Rozsah zásahu si musí policie nastavit s ohledem na to, že zná všechny skutečnosti, které přicházejí v úvahu. Co se týče následné tiskové konference, je nutné ji zasadit do kontextu. Došlo k ní, tuším, druhý den, po určité únavě, čímž nemíním kolegy příliš omlouvat. Já bych si býval byl představoval tu konferenci kratší, stručnější a výstižnější. Asi tolik k tomu řeknu.

* Podle mnohých stojí za vzestupem Andreje Babiše právě zásah na Úřadu vlády a následný pád Nečasova kabinetu. Například někdejší ministr vnitra a místopředseda ODS Ivan Langer varoval před tím, aby se na demonstracích volalo po posílení moci státních zástupců (viz TÝDEN č. 26/19). Vnímáte tu kritiku?

To jsou politická prohlášení. Ale i to, že došlo k pravomocnému odsouzení, byť zatím pouze k jednomu, jak upozorňujete, ukazuje, že tam zřejmě něco špatně bylo. Já si dost dobře nedokážu představit, že bych chtěl žít ve státě, kde se bude zneužívat zpravodajská služba, která má k dispozici dost velké prostředky na to, aby vás sledovala, odposlouchávala a tak dále. To do demokracie nepatří. Důvody pro zásah byly. A že následně došlo k nějakému politickému vývoji, to už je otázka politiky a umění politiků tu politiku dělat. A ne státního zastupitelství. Je nefér přičítat státnímu zastupitelství, že v důsledku zásahu došlo k vzestupu Andreje Babiše. My prostě musíme konat, nemůžeme odhadovat, co naše případné kroky způsobí v politice. To bychom se z rolí právníků a státních zástupců dostali do rolí politologů. A to bych skutečně nechtěl. To by byl konec právního státu.

* Vadí vám, když se celá kauza redukuje na drahé kabelky?

Ano, ono je to hrozně vděčné téma. Ale já tam skutečně vidím zneužití vojenského zpravodajství. Od pádu komunismu si dáváme velký pozor na to, abychom žádné tajné službě nedali příliš mnoho možností a pravomocí. To tu bylo za StB, která mohla díky svým pravomocem nutit občany k poslušnosti. To už snad nechceme. A proto nechtějme a nezlehčujme ani zneužívání zpravodajských služeb.

* Mluvíme o pravomocích tajných služeb. Ale co pravomoci státních zástupců? Ty nejsou velké?

Státní zastupitelství má takovou moc, která je mu dána zákonem. Nic více.

* Jak se díváte na nápady, že by státní zástupci měli být mnohem více odpovědní za svou činnost? Ať už trestně, finančně…

Já to řeknu úplně natvrdo. Jestli chceme zastavit práci veřejné žaloby, učiňme státního zástupce odpovědného za výsledek. Řekněme, že když dostane zproštěnou věc, zaplatí například nějaké náklady a tak dále. V tu chvíli se veřejná žaloba vylidní a ten zbytek, co zůstane, bude žalovat pouze věci, které budou úplně jasné. Jinými slovy: porušíme onen princip, o němž jsem mluvil na začátku rozhovoru – rovnost občana před zákonem. Protože stejně jako všude ve světě záleží také na tom, kolik má daný člověk prostředků na svou obhajobu, jakého je schopen si najmout advokáta, zda si může dovolit zadat například oponentní znalecké posudky a tak dále. Kdyby byl státní zástupce odpovědný za to, že buď musí u soudu uspět, nebo na to doplatí, obávám se, že tolik šílenců neseženete.

* Stihl jste se už seznámit s ministerským návrhem novely zákona o státním zastupitelství? Zatímco dnes pro žalobce neexistuje žádné funkční období, návrh počítá se sedmi lety pro všechny vedoucí státní zástupce, i když opozice u nejvyššího státního zástupce volá po delším, desetiletém funkčním období. Co vy?

Ten návrh byl dnes poslán do připomínkového řízení, ještě jsem neměl čas si ho přečíst (rozhovor vznikal minulý čtvrtek, pozn. red.). My ho samozřejmě budeme připomínkovat. Jsme pro odvolávání vedoucích státních zástupců cestou kárných řízení i pro funkční období vedoucích žalobců. Jestliže řekneme, že státní zastupitelství je součástí širší justice, měli bychom mít srovnatelné podmínky jako soudci. Nejvyšší by tedy měl mít funkční období deset let, ostatní vedoucí sedm let. Musíme se také podívat na přechodné období, máme dost obměněnou soustavu, takže je potřeba dát pozor, aby všichni nekončili současně. Mně osobně se o tom ale velice těžko hovoří, protože jsem nejvyšší státní zástupce a může to vypadat, že lobbuji za sebe. Skutečně ne.

* Vašeho nástupce by podle návrhu měla vybrat až další vláda nejspíše v roce 2024. Jste s tím spokojen?

Opakuji, že se mi o tom špatně hovoří, protože mluvím o sobě. Nechci na tomto postu být nadosmrti, dokonce nejsem ani v pozici, kdy bych si představoval, že to tu dotáhnu do důchodu. Jsem spíše člověk, který je po určité době zvyklý pozice měnit. Přesto se domnívám, že bychom se i zde měli přidržet soudního modelu. Když se zaváděla funkční období předsedů soudů, dostali nový desetiletý mandát.

* Co chcete dělat, až jednou jako nejvyšší státní zástupce skončíte?

Přiznám se, že jsem nikdy neřešil, co budu dělat. A neřeším to ani teď. Teď jsem nejvyšší státní zástupce, mám ještě nějaké nápady, jak to vést dále. A až přijde ta doba, poohlédnu se po něčem dalším.

***

Pavel Zeman (46) Po studiu na plzeňském gymnáziu vystudoval Právnickou a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Nejprve působil na okresním a krajském státním zastupitelství v Plzni a poté na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně. V roce 2004 se stal zástupcem ČR u Eurojustu. Na postu nejvyššího státního zástupce vystřídal 1. ledna 2011 Renatu Veseckou. Po nástupu nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové se spekulovalo o jeho odvolání.

 

 
© 2012 by Háka Software