Nenávist na internetu tématem odborné konference Print
There are no translations available.

 

Brno 16. října 2019 - Obrana proti šíření nenávistných projevů na internetu je zatím pomalá a nepříliš efektivní. Předseda Ústavního soudu, ombudsmanka a nejvyšší státní zástupce proto uspořádali odbornou konferenci určenou zejména policistům, státním zástupcům a soudcům s cílem hledat způsoby, jak tomuto nebezpečnému jevu účinně čelit a předcházet.

mu SYM8049

Foto: ÚS, Jan Symon

Nebezpečnost problému nenávistných projevů na internetu spočívá ve zdání anonymity a v rychlosti šíření. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rámci svého úvodního slova uvedl, že „nedávno jedna americká universita realizovala exaktní metodou průzkum sociálních sítí, jehož výsledkem je zjištění, že lež se po internetu šíří sedmkrát rychleji než pravda. Svoboda projevu, ať už je realizována ústně, tiskem nebo na internetu, se nekryje s hledáním pravdy a stát tu není od toho, aby určoval vítěze soutěží o nejsprávnější nebo nejpravdivější výrok. Role státu však není jednoduchá -  nemá uloženu povinnost nějaký projev šířit anebo mu tleskat, ale musí nalézt prostředky jak na jedné straně chránit právo jedince nerušeně vyjádřit své názory a na druhé straně však zabránit šíření názorů, které propagují rasismus, xenofobii, všechny formy nenávisti, nebo dětskou pornografii. Současně je povinen vytvořit právní prostor, ve kterém se každý jednotlivý subjekt může efektivně dovolat ochrany, pokud jej k projevu někdo nutí nebo pokud jej něčí projev poškozuje.“

Původci nenávistných projevů, ani ti, kdo je dál šíří, si obvykle neuvědomují svou odpovědnost. Stejně jako na rychlé postihování těchto činů je proto nutné zaměřit se i na prevenci a pochopení odpovědnosti každého jednotlivce za jednání na internetu.

„S obavami sleduji, jak se nenávist šíří internetem a jak za tím lidé vidí extrémisty. Z naší analýzy soudních rozhodnutí však vyplývá, že se nenávistných projevů téměř vždy dopustili lidé, kteří ještě nikdy nebyli soudně trestáni. Tito jinak ‚slušní‘ lidé nevnímali své jednání jako protiprávní a vůbec si neuvědomili, že právo platí i na internetu. To, co napsali, by pravděpodobně živému člověku nikdy do očí neřekli, a právě v tomto pocitu anonymity a beztrestnosti vidím velké nebezpečí,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová a doplňuje: „Trestní právo je jen jedním z nástrojů řešení. Pokud si společnost sama neuvědomí škodlivost nenávistných projevů na internetu a většina jich zůstane bez povšimnutí, lidé přestanou rozlišovat, co je a není správné. Vyroste další generace, pro kterou bude nenávist na internetu normou, něčím, co je akceptováno a je běžné.“

Pavel

Foto: ÚS, Jan Symon

Před tím varuje i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman: „Otázka nenávistných útoků, které jsou v současné době šířeny zejména prostřednictvím internetu, je otázkou nejen morálky, ale kulturnosti celé společnosti. Bojím se, že pokud nezasáhneme včas proti těmto projevům, může to skončit podobnými tragickými událostmi, jako byl útok na synagogu v německém Halle minulý týden.“

Soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková vysvětlila, že nenávistný projev je takový, který je „přímým útokem na lidi či jednotlivce na základě podezřelých důvodů, jimiž je zejména jejich rasa, etnikum, národnost, náboženské přesvědčení, sexuální orientace, pohlaví, genderová identita nebo zdravotní postižení. Právně zakázaný je pak takový nenávistný projev, který je agresivní nebo ponižující, a označuje někoho za podřadnou osobu, dehumanizuje ho nebo vyzývá k jeho vyloučení nebo segregaci“.

Terčem zvlášť agresivních nenávistných projevů se ale stávají i ti, kdo se ve veřejném prostoru proti šíření nenávisti jasně vymezí nebo vystoupí na obranu obětí.

Účastníci konference se zabývali nejen otázkami definování trestné činnosti z nenávisti na internetu, rozlišení extrémismu a nenávistných projevů, ale také problémy praxe v oblasti dokazování, „přechodu“ mezi trestným činem a přestupkem, rolí znalců, nebo také odstraňováním závadového obsahu z internetu.